Moje první medaile! Winter RUN 2016

     Získat medaili za běh. Jeden z mých velkých snů se mi splnil, když jsem se dozvěděl o Winter RUNu2016. Na následujícíh řádcích bych se s vámi chtěl podělit o mé zkušenosti z tohoto závodu a přinést vám obraz toho, jak to vlastně vypadá přímo na trati. ;)

     Winter RUN je série běžeckých závodů, které se pořádají napříč celou republikou a to konkrétně v Hradci Králové, Ostravě, Českých Budějovicích, Praze a Olomouci. Já se zúčastnil právě toho Budějického, jak se u nás říká. ;) 

     Závod se konal s sobotu 6.2., tudíž sněhové podmínky měli být kolem půl metru sněhu. Vždyť je to Winter run! Ano, +10°C bylo opravdu mrazivých. Na závodníky čekal okruh dlouhý 4km, který jste zaběhli jednou nebo dvakrát (tedy 8km), podle vybrané obtížnosti. Já zvolil 8km s tím, že se chci vejít do času maximálně 50 minut. Vyzvedávání závodních čísel s potvrzením účasti probíhalo od 10 hodin a start byl naplánovaný na 12:00. Pro ty, kteří se rozhodli zúčastnit závodu na poslední chvíli, byla otevřená dodatečná registrace. Tudíž z předpokládaných 350 účastníků se vyklubalo téměř 450. No co vám budu povídat, bylo našlapáno! :) 

 (zdroj: http://m.budejckadrbna.cz/sport/ostatni-sporty/winter-run-se-zucastnila-pocetna-skupina-bezeckych-nadsencu.html)

     A teď už samotnému závodu! Přesně v poledne se ozývá startovací pistole a my vyrážíme na dráhu. Jednu věc jsem ovšem nedomyslel. Jako výchozí pozici jsem zvolil koncové řady a již po pár metrech zjišťuji, jaký je problém někoho předběhnout, když před sebou máte čtyř set hlavé stádo. Je to boj, ale po prvních dvou kilometrech se začíná ta tlačenice ufuněných zvířátek rozdělovat a vzniká tak dostatečný prostor pro „předjíždění". 

 (zdroj: http://m.budejckadrbna.cz/sport/ostatni-sporty/winter-run-se-zucastnila-pocetna-skupina-bezeckych-nadsencu.html)

     Celkem v pohodě dobíhám první kolo a na konci stojí slečna a křičí: „4 km doprava, 8km doleva!" K mému údivu, polovina lidí odbočuje do cíle a já zůstávám na trati s tou odhodlanější polovičkou. Ten pocit je fajn! Běžím si dál svou rychlostí a snažím se soustředit se na tempo. Po okrajích tratě stojí hromady lidí, které jsem v životě neviděl, jásají, povzbuzují a fandí vám. Je až neskutečné kolik sil mi to vlévá do žil.

 (zdroj: http://m.budejckadrbna.cz/sport/ostatni-sporty/winter-run-se-zucastnila-pocetna-skupina-bezeckych-nadsencu.html)

     Zhruba na šestém kilometru ovšem přichází zádrhel. Začíná mě píchat v boku. Přecházím na chvíli do rychlé chůze a poté pokračuji v běhu. Průšvih je, že po pár set metrech se bolest vrací a ještě větší než předtím. „To dáš! Dva kilometry do cíle! Teď už to musíš doběhnout!", hecuju sám sebe. Z posledních sil zatáčím do cílové rovinky, kde čeká rozběsněný dav fanoušků. „Hlavně se neztrapni!" Překonávám bolest v boku, nasazuji finišové tempo a za potlesku probíhám cílovou rovinkou, kde na mě čeká vytoužená medaile. Koukám na hodinky, čas 48:11. Mnou stanový limit mám splněný a zároveň získávám nový rekord. Mise splněna, kapitáne!

 (zdroj: http://m.budejckadrbna.cz/sport/ostatni-sporty/winter-run-se-zucastnila-pocetna-skupina-bezeckych-nadsencu.html)  

     V cíli čeká kromě jiného občerstvení v podobě vody, citronové šťávy a spousty jablečných, tvarohových a makových závinů. Vše zdarma! Což mě opravdu velmi příjemně překvapilo a musím pochválit organizátory za skvěle zvládnutou akci. Dávám si šálek vody, fotím rozlučkovou fotku a s medailí na krku vyrážím, jak jinak než pěšky, domů. 

     Původně jsem se tohoto závodu vůbec neplánoval účastnit, ale nakonec je to jeden z mých nejlepších zážitků a získal jsem svou první medaili v životě! Asi vám nemusím říkat, že příští rok jdu znovu. :) Mezitím mám naplánované všemožné běžecké, či cyklistické závody ve středních a jižních čechách. Color run, půlmaraton, Cyklotulák, to je jen pár z nich. Uvidím se na některém z nich s mými čtenáři?