Z čeho se skládají potraviny #4: Vláknina

     V této sérii článků jsem vám postupně představil složení potravin, které můžete nalézt na zadních stranách téměř všech jídel. Vysvětlili jsme si co jsou sacharidy a cukry, bílkoviny, tuky a nyní je na řadě vláknina.

     Vláknina neplní tak důležitou roli jako ostatní zmíněné kategorie, je ovšem našemu tělu velice prospěšná. Jelikož ji lidské tělo nedokáže strávit, jedná se o velmi užitečný nástroj, který nám pomáhá s pravidelnou funkcí střev.

     Opět se dělí na dvě kategorie, ale nejedná se o takové rozdíly jako byli například u sacharidů a často potraviny obsahují oba dva druhy zároveň. Je to rozpustná a nerozpustná.

     Rozpustná na sebe dokáže vázat vodu a tím nám pomáhá cítit se zasyceně a zahnat hlad. Najdeme ji například v sóje, hrášku, ovsi, žitě, v borůvkách, malinách nebo v brokolici, či mrkvi. Tato vláknina poté vytváří pozitivní prostředí ve střevech, kde mohou lépe pracovat naše bakterie. Jistě si vzpomenete na reklamu na Activii :)

     Nerozpustná v podstatě jenom projde trávícím traktem a pomůže nám mechanicky vyčistit střeva a zlepšit stolici. Nachází se v celozrnných potravinách, slunečnicových semínkách, zelených fazolkách, květáku a ve slupkách některého ovoce a zeleniny (rajčata, jablka, hrušky atd.).

     Dávkování není nikterak složité a u dospělého člověka by se mělo pohybovat kolem 30g za den.

     V mém jídelníčku mám nejvíce vlákniny po ránu při snídani. Dále při dopolední svačině a ze zeleniny v průběhu celého dne.